České Budějovice

Lucie Kohoutová

koordinátorka Young Caritas
Diecézní charita České Budějovice

Facebook   Instagram

Mapa
Hradec Králové

Oxana Evsina 

koordinátorka Young Caritas
Diecézní katolická charita Hradec Králové

Facebook

Mapa
Plzeň

Milena Sojková

projektová koordinátorka Young Caritas
Diecézní charita Plzeň

Instagram    Facebok

Mapa
Praha

Petra Cmárová

koordinátorka Young Caritas
Charita Česká republika

Facebook Instagram

Mapa

Co dělat, abychom se měli ve škole dobře?

Školství a všichni jeho aktéři procházejí v současné době náročnou a dlouhou zkouškou, která ještě více odhalila silné, ale zejména slabé stránky našeho vzdělávacího systému. Aby nám všem bylo ve školách lépe, nepotřebujeme více obsahu, ale více rozvojového a také globálního myšlení.

Co dělat, abychom se měli ve škole dobře?

Nejprve se podívejme na výsledky vyplývající z nedávných průzkumů. 

Šetření PISA 2015 a 2018 bohužel ukázalo, že:

  • 1/3 českých žáků se setkává se šikanou; 
  • 7 % českých žáků se trvale cítí smutně a 1/5 není spokojena se svým životem; 
  • ČR patří v OECD mezi 5 zemí s nejnižším podílem žáků, kteří vnímají jasný smysl svého života; 

S výrokem „Cítím velkou úzkost před testem, přestože jsem se na něj dobře připravil/a.“ souhlasilo 40 % žáků (dívek 64 %).

Průzkumy TIMSS 2015 a 2019 poukázaly na skutečnost, že:

  • čeští čtvrťáci školu navštěvují nejméně rádi se všech zemí OECD; 
  • čeští čtvrťáci opakované vykazují nejnižší míru sounáležitosti se školou.

Uvedeným číslům nenapomáhá ani tematická zpráva České školní inspekce, podle níž jsou dominantním způsobem řešení náročného chování žáků v českých školách kázeňské tresty, tedy poznámky, důtky, snížené známky z chování aj.

 Co může pomoci vymýtit smutek a učinit ze škol podporující a podnětné prostředí?

Formativní hodnocení 

Jako první krok vedoucí ke zlepšení stávající situace v českých školách může být náhrada základního sumativního hodnocení variantou formativní. Zatímco sumativní hodnocení udává, do jaké míry si žák látku osvojil, formativním hodnocením se rozumí taková klasifikace, která probíhá již během učení a poskytuje tak žákům užitečnou informaci již v průběhu samotného vzdělávacího procesu. Takové hodnocení s sebou kromě zvýšení motivace samotné přináší i lepší vzdělávací výsledky. Na výkon žáka je tak nahlíženo jako na proces, ve kterém může uspět každý.  
 
Formativní hodnocení směřující k postupnému přebírání zodpovědnosti za svoje pokroky v učení lze začít uplatňovat již v rámci předškolního vzdělávání. Takové dítě je schopno hodnotit samo sebe i své pokroky, umí odhadnout svoje síly i ocenit druhé. 
 

Růstové myšlení 

S tématem formativního hodnocení souvisí i potřeba probouzet v lidech růstové myšlení. V rámci takového nastavení může každý jedinec s vynaložením dostatečného úsilí cíleně zlepšovat svoje dovednosti i svůj potenciál, zatímco člověk disponující fixním uvažováním v překážkách vidí hrozbu a z vlastního selhání má strach. Jedinci s fixním přemýšlením věří, že jejich inteligence a talent je něčím pevně daným. 
 
Tím se dostáváme k dalšímu bodu. 
 

Práce s chybou 

Ze selhání není třeba mít strach. Jak říká známé přísloví, chybami se člověk učí, právě formativní hodnocení může práci s chybou pozitivně ovlivňovat. Nevnímá-li žák své chybování jakožto osobní prohru a nebojí se, že bude vypadat před učitelem či před spolužáky hloupě, stává se otevřenějším při sdělování vlastních názorů. Takový student se snadněji pouští do různých výzev i náročnějších úloh, a to i přes vyšší šanci, že se splete. 
 

Gradované úlohy 

S problematikou zdravého sebevědomí souvisí i využití gradovaných úloh. Postupné řešení čím dál tím více náročnějších úloh žákům napomáhá uvěřit, že se lze díky vlastnímu úsilí zlepšovat.  
 
Jinou výhodu důmyslně sestavených úloh představuje diferenciace výuky. Třída řešící sérii gradovaných úloh se stává takřka samo-pracující a učiteli se tak dostává prostoru pro práci s jednotlivci. Vedle poskytování cílené podpory a plánování další výuky odvíjející se od úspěšnosti žáků se kantorovi dostává jedinečné příležitosti sledovat i neméně důležité sociální vazby ve třídě. 
 

Vzájemná spolupráce 

Spolupráce mezi učiteli, vzájemné sdílení může přípravě obtížně sestavitelných gradovaných úloh významně napomáhat.  
 
V souvislosti s tématem spolupráce je nutno upozornit i na potřebnou metodickou podporu začínajících učitelů. Nedůsledná podpora může vést až k nežádoucímu odlivu mladých učitelů. 
 
Průzkumy bohužel ukazují, že:
  • 30 % začínajících pedagogů nedostalo přiděleného mentora či uvádějícího učitele;
  • téměř ½ začínajících pedagogů nebyla poskytnuta možnost vzájemných hospitací či náslechů.

Dopady distanční výuky

Vlivem okolností posledních let bylo české školství nuceno přistoupit k distanční výuce. Tato forma výuky s sebou však přinesla i výrazné omezení sociálních kontaktů a interakcí mezi žáky. Současně právě distanční výuka poukázala na nezastupitelnou roli kvalitní organizace výuky související s aktivizací a motivací žáků.  
 

Co tedy dělat, abychom se měli ve škole dobře?

  1. Vytvořme z našich škol vstřícné a bezpečné místo pro žáky, rodiče i pedagogy.
  2. Využívejme široké spektrum výchovně-vzdělávacích strategií pro naplnění stanovených cílů.
  3. Zaměřme se na sociální a osobností rozvoj žáků a uplatňujme důsledně vstřícný a respektující přístup.
  4. Vzájemně spolupracujme, poskytujme si podporu a rozvíjejme demokratické hodnoty, stejně jako občanskou angažovanost.
  5. Zapojte svou školu do Akademie Young Caritas (nyní možné v Praze) ZDE.
Zdroj:
Pražáková, Dana: Budoucnost vzdělávání hledejme online [přednáška], 3. 12. 2021
Dostupné online https://slideslive.com/38973446/budoucnost-vzdelavani-hledejme-online
 
zpracovala Michaela Kříženecká

Související články