Zpráva hodnotící aktuální stav životního prostředí v ČR je opět tady!

S koncem roku 2021 byla publikována nová bilancující Zpráva o životním prostředí České republiky. Jak se daří přírodě v naší zemi? A je pro občany České republiky péče o planetu důležitá?

Zpráva hodnotící aktuální stav životního prostředí v ČR je opět tady!

Nejprve se ale vraťme o kousek zpět, ke kulatému roku 2020. Loňský rok stejně jako ten letošní poznamenala celosvětová pandemie nepříjemně ovlivňující životy nás všech. Lockdown a s ním zavřené restaurace, obchody i omezený pohyb utlumil hospodářské aktivity, omezil mobilitu obyvatel, změnil spotřební vzorce domácností, a způsobil tak částečný pokles antropogenních tlaků (vlivů člověka) na životní prostředí. Důsledkem toho tak například v roce 2020 nebyla vyhlášena žádná smogová situace, snížila se celková výroba elektřiny, jakožto i emise skleníkových plynů z dopravy. Nastíněný trend však v prvním roce nového desetiletí bohužel nepokračoval a tolik zásadní změny v oblasti klimatu stále pokračují.

Z aktuální Zprávy České informační agentury životního prostředí (CENIA) založené na datech z roku 2020 vyplývá:

  • Zásadním přímým dopadem projevů změny klimatu je špatný zdravotní stav našich lesů. Vlivem rozsáhlé těžby dřeva v souvislosti s kůrovcovou kalamitou vznikla velká́ plocha holin. Vzhledem k tomu, že při zpracování dřeva je uvolňován oxid uhličitý do ovzduší, namísto ukládání uhlíku v biomase se tak lesy staly zdrojem dalších emisí skleníkových plynů.
  • K dalším z výstražných faktorů patří rovněž sucho, a to i přes to, že předešlý rok patřil k těm co do srážek bohatším. Nízká zásoba vody ve sněhové pokrývce a celkový deficit srážek zapříčinily podnormální stav průtoků, stejně jako podnormální stav hladin podzemních vod.
  • Současně i přes přetrvávající sucho zemi nezřídka sužují povodně, jakožto i katastrofické pohromy zapříčiněné silným větrem.
  • Problematickým je rovněž průnik pesticidů do povrchových i podzemních vod. Intenzivní obhospodařování zemědělské půdy za využití chemikálií významně snižuje kvalitu vody.
  • Teplotně byl rok 2020 silně nadnormální. Průměrná roční teplota v České republice roste, a to tempem 0,35 °C za dekádu.

S problémem skleníkového efektu však nesouvisí jen výše zmíněné vytěžování lesů. Mezi další zdroje emisí patří doprava a odpad.

  • Co se dopravy týče, v důsledku postupné obnovy a modernizace vozového parku lze vysledovat určitý pokles emisí základních znečišťujících látek. Přestože je však využívání alternativních paliv a pohonů na vzestupu, zůstává být doprava pro závislost na fosilních zdrojích energie stále uhlíkově náročná.
  • V rámci odpadů se produkci snižovat nedaří, nakládání s odpadem (jeho materiálové využití) se však zvyšuje. V případě komunálních odpadů ovšem nadále dominuje jejich skládkování, tedy způsob odstraňění odpadu jeho ukládáním v úrovni nebo pod úrovní terénu.

A jak na tyto skutečně palčivé problémy pohlíží česká veřejnost?

Součástí Zprávy je i pravidelné reprezentativní šetření veřejného mínění vztahu české společnosti k životnímu prostředí.

  • Průzkum ukázal, že ačkoliv od posledního měření zájem veřejnosti o životní prostředí výrazně nevzrostl, v dlouhodobém měřítku lze vysledovat rostoucí trend. Zatímco v roce 2011 se o životní prostředí zajímalo 59 % lidí, roku 2020 odpovídá číslo 65 %.
  • Více než tři čtvrtiny české veřejnosti si již probíhající změnu klimatu uvědomují, přičemž přes 51 % obyvatel shledává řešení změny klimatu vysoce až extrémně naléhavým.
  • Pro více než dvě třetiny české veřejnosti (68 %) je důležité, aby Česká republika přijala opatření proti změně klimatu. Většina populace například souhlasí s cílem dosáhnout v Česku takzvané uhlíkové neutrality, tedy nezanechávat uhlíkovou stopu zatěžující životní prostředí.

Obecně lze shrnout, že většina české veřejnosti považuje za nejvíce přijatelná ta opatření, která podporují zdravou krajinu, ekonomickou podporu pro obnovitelné zdroje a energeticky šetrné budovy. Za nejzávažnější globální problém občané považují hromadění odpadů, znečišťování a nedostatek pitné vody. V zájmu ochrany klimatu však mají obyvatelé České republiky jen velmi slabou ochotu platit vyšší daně či tolerovat vyšší ceny.

Je za námi konec roku. Přelom starého a nového více než kdy jindy nabízí možnost kriticky zhodnotit naše dosavadní počínání a do roku 2022 vkročit poučeněji a zodpovědněji. Témata, která jsme se zde pokusili alespoň stručně nastínit, jsou zásadní a je třeba se jimi zaobírat. Tento výčet zdaleka není vyčerpávající. Kromě problematiky poklesu biologické rozmanitosti související se stále se zrychlujícím vymíráním jednotlivých druhů stranou zůstala i otázka hlukové zátěže či světelného znečištění. Rozhlížejme se okolo sebe, vzdělávejme se. Kéž každý z nás dělá své osobní maximum (zprvu to může být třeba „banální“ výměna plastového sáčku za látkový). A kdo ví, možná se naše hranice během následujícího roku posunou úplně do jiných výšin.

  • Zprávu o životním prostředí České republiky publikuje organizace CENIA, česká informační agentura životního prostředí, jednou za dva roky. Komplexní dokument hodnotí stav a vývoj životního prostředí v zemi.
  • CENIA, česká informační agentura životního prostředí je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí. CENIA si klade za cíl shromažďovat, hodnotit a interpretovat informace o životním prostředí, a to jak pro odbornou, tak laickou veřejnost.
  • Novou Zprávu o životním prostředí České republiky lze najít zde.

zpracovala Michaela Kříženecká