Ruben, který pochází z Portugalska, je součástí týmu Charity ČR v Zambii už téměř půl roku. Jako dobrovolník vyjel v rámci projektu EVOCA, který je financován z Evropského sboru solidarity. Díky své pozici, která je zaměřená na monitoring a evaluaci, se dostal k unikátní příležitosti, a to několikatýdennímu pobytu v uprchlické osadě, kde Charita ČR prováděla rozsáhlý výzkum. Co všechno takový výzkum obnáší? Jaká je situace uprchlíků v Zambii? A co tato zkušenost Rubenovi zatím dala? Zjistíte v rozhovoru.
Jaká je tvoje pozice a co máš na starosti? Jak vypadá tvůj běžný pracovní den?
V týmu Charity Česká republika v Zambii (CCR) působím jako „associate monitoring officer“, mám tedy na starosti monitoring a evaluaci projektů, které CCR realizuje. Zahrnuje to například kontrolu a evidenci výkazů, které nám dodávají místní pobočky, zpracování dat z našich aktivit nebo práci na výročních zprávách pro dárce a partnery.
Můj běžný pracovní den začíná v 9:00 ráno a končí kolem 16:00. Většinou se zabývám výše zmíněnými úkoly, příležitostně se účastním schůzek s dalšími pobočkami nebo našimi projektovými partnery.
Podílel ses na rozsáhlém výzkumu v uprchlické osadě. Můžeš nám o tom říct víc – kde přesně to bylo a proč tento výzkum probíhal?
Výzkum jsme dělali od listopadu do prosince 2024 po dobu přibližně tří týdnů a zahrnoval skupinové diskuse, rozhovory a dotazníky od vybraných cílových skupin. Probíhal v uprchlické osadě Mayukwayukwa, která se nachází v okrese Kaoma v západní provincii Zambie. Cílem bylo důkladně monitorovat a vyhodnotit dopady aktivit, které tam CCR dělá.
Jaká byla tvoje role, co bylo tvým úkolem?
Mým úkolem bylo zajistit sběr dat pro budoucí použití a pro vyhotovení reportu. To zahrnovalo rozsáhlou koordinaci, na které se podílel jeden další kolega z Lusaky, místní pobočka CCR, která zajistila účast farmářů a dalších příjemců pomoci, a také tlumočník, který byl v případě nutnosti překladu k dispozici.
Měl jsem na starosti vedení skupinových diskusí s bývalými i současnými uprchlíky, členy komunity, vedení rozhovorů s lidmi, kteří v osadě pracují, dále pak ověřování a validaci odpovědí v dotaznících a zajištění záznamu dat ze všech aktivit.
Jaká je situace uprchlíků v Zambii? Proč tam jsou a odkud pocházejí?
Zambie má dlouhou historii přijímání uprchlíků a žadatelů o azyl, která sahá až do 40. let 20. století, přičemž nejstarší uprchlická osada vznikla v 60. letech. Vzhledem ke své geografické poloze s osmi sousedními zeměmi přijímá uprchlíky především z těchto lokalit nebo z blízkého okolí. Zambie je zemí původu, tranzitu i cílovou destinací pro lidi prchající před válkami, pro oběti obchodování s lidmi a pro další ohrožené skupiny.
V současnosti v ní žije více než 100 000 uprchlíků, žadatelů o azyl a dalších vysídlených osob. Většinu tvoří uprchlíci z Demokratické republiky Kongo, ale také uprchlíci z Angoly a Rwandy. Tito lidé žijí v uprchlických osadách Mantapala, Meheba a Mayukwayukwa, stejně jako v Lusace a dalších městech.
Překvapilo tě něco během výzkumu nebo obecně při práci v CCR?
Práce a dobrovolnictví pro CCR v Zambii mi pomohlo lépe pochopit dynamiku a národní politiku vůči uprchlíkům a také koordinovanou spolupráci mezi státními institucemi a místními i mezinárodními nevládními organizacemi, které uprchlíky podporují.
Během výzkumu v uprchlické osadě Mayukwayukwa mě zaujala různorodá dynamika uvnitř osady mezi současnými nebo bývalými uprchlíky a zambijskou hostitelskou komunitou. Dalším zajímavým aspektem bylo vidět na vlastní oči, jak státní instituce a CCR v uprchlické osadě spolupracují a jak koordinují svou činnost.
Myslíš si, že ti dobrovolnictví v oblasti humanitární pomoci pomůže v budoucí kariéře? Co ses zatím naučil? Zlepšil jsi nějaké své profesní dovednosti?
Je to moje první zkušenost v oblasti humanitární pomoci a věřím, že bude v mé budoucí kariéře velmi užitečná. Získal jsem mnoho znalostí a posílil dovednosti, které souvisí s mou pozicí, tedy s monitoringem a evaluací humanitárních projektů. Zároveň mi dala jedinečnou příležitost realizovat již zmíněný výzkum a přímo komunikovat s bývalými i současnými uprchlíky, k tomu se člověk také jen tak nedostane. Získal jsem díky tomu klíčové poznatky o práci v nevládní organizaci, práci v oblasti humanitární pomoci jako takové a o tom, že CCR spolupracuje i s partnery globálního významu, jako je třeba UNHCR, tedy Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Díky práci v oblasti monitoringu a evaluace, pracovním cestám do terénu a účasti na schůzkách s partnery se zlepšily nejen mé profesní dovednosti související s psaním reportů, analýzou a zpracováním dat, ale také mé soft skills, jako je komunikace nebo schopnost přizpůsobit se náročným podmínkám. Jsem vděčný, že mi CCR dala příležitost stát se na několik měsíců součástí jejího týmu v Zambii a těm, kteří o podobném dobrovolnickém výjezdu uvažují, ho určitě doporučuju. Je to velmi obohacující zkušenost.
