Jazyková bariéra bývá nejčastější překážkou integrace ukrajinských uprchlíků do české společnosti
Jazyková bariéra bývá nejčastější překážkou integrace ukrajinských uprchlíků do české společnosti
Tetiana (14 let) propadla z českého jazyka, a není se čemu divit. Do České republiky přišla kvůli válce před rokem a tehdy se také začala učit česky. Ve škole ale měla zvládat sofistikovanou látku 8. třídy základní školy, která je často složitá i pro české děti. Schválně kdo z vás si pamatuje, co jsou a jak určovat větné členy? Kdo ještě umí zapsat větnou stavbu souřadných souvětí včetně větných poměrů? Neumíte? U vás to nevadí, jenže u Tetiany to byl problém. Hrozilo jí, že nebude pokračovat do dalšího ročníku se spolužačkami, s nimiž se už stihla seznámit, a bude si muset zase zvykat na nové prostředí, učitele a děti.
V tu chvíli jí asistentka ve škola poradila, aby zkusila hledat pomoc v Klubovně Centra Young Caritas v Haštalské ulici v Praze. Tam narazila na naší pracovnici s dětmi a mládeží Danu Benediktovou, která se rozhodla Tetianě pomoci. Byl to smělý nápad vzhledem ke skutečnosti, že do dne „D“, kdy měla dívka skládat reparát, scházel měsíc. Navíc Dana podle svých slov zrovna toto učivo ve školní lavici doslova protrpěla a Tetiana příliš nekomunikovala.
Společně se pustily do práce, s výukou pomohli Daně dobrovolníci*e a kolegové*yně, ale šlo to ztuha. Tetiana neuměla určit ve větě ani podstatné jméno, takže se složitější látkou nebylo, na co navázat. „Hodně jsme opakovaly. Určování podstatných jmen a dalších slovních druhů. Skloňování přídavných jmen a vyjmenovaná slova. K větné skladbě jsme se kvůli chybějícím základům skoro nedostaly,“ vypráví Dana. Úmorné opakování ale přineslo kýžené ovoce. Tetiana reparát zvládla! „Měla jsem velkou radost. Mám ji vždy, když se nám podaří děti, co k nám chodí, v něčem posunout,“ říká Dana.
Podle její zkušenosti se ukrajinské děti v českých školách často točí v kruhu. Na jednu stranu učitelé musí dodržovat rámcové vzdělávací programy a jejich náplň, takže nemají čas látku vysvětlovat od základů, a to by mnohé ukrajinské děti potřebovaly, na druhou stranu jsou po ukrajinských žácích*kyních tyto znalosti při zkoušení vyžadovány. „Děti se učí zpaměti, například vyjmenovaná slova, přitom nevědí, co znamenají. Takže je pak při diktátu stejně neumějí použít,“ pokračuje Dana. Proto si společně v klubovně vysvětlují, co je to babyka, pýřit se nebo vyžle, a to s pomocí obrázků a různých příkladů. „Děti si pak pod slovy dokáží konečně něco představit a lépe si je zapamatují,“ ví Dana.
Jméno naší klientky bylo pro potřeby článku změněno.