Rozhovor s Radkem Kubalou z organizace Re-set
Rozhovor s Radkem Kubalou z organizace Re-set
V rámci organizace Re-set se věnujeme různým tématům, která zahrnují agendu sociálně-ekologické politiky. Máme tři hlavní sekce. Jedna se zabývá klimatickou spravedlností, druhá bytovou krizí a třetí obecně vzdělávání, které je zaměřené na lidi aktivní v klimatickém i sociálním hnutí. Snažíme se podnítit a podporovat hnutí vznikající zdola přímo iniciativou jednotlivých lidí. Naše sekce zabývající se bydlení například nedávno založila iniciativu nájemníků, skrze kterou se snaží bojovat proti zvyšujícím se nájmům a obecně stále horší dostupnosti bydlení.
V týmu klimatické spravedlnosti se věnujeme dvěma tématům. Jedním jsou finanční instituce a jejich role v otázce klimatické krize. Spoluzaložili jsme koalici Zastavme špinavé prachy, která se zaměřuje hlavně na pojišťovny, ale i na banky, které podporují fosilní průmysl. Kampaň je poměrně úspěšná, již se nám podařilo dosáhnout mnoha úspěchů zejména v otázce pojišťování uhlí v České republice. Do budoucna se chceme zaměřit více na pojišťovnu Kooperativa a také na finanční toky vedoucí do firmy EPH Daniela Křetínského.
Druhým tématem je sociálně-ekologická transformace. Zde se zabýváme už více než rok tématem spravedlivé transformace uhelných regionů. Snažíme se zabránit tomu, aby peníze určené pro uhelné regiony neshrábly velké korporace a zároveň, aby lidé z těchto regionů měli přístup k rozhodování. Letos na podzim a zimu chystáme kampaň specificky zaměřenou na energetickou chudobu.
V rámci tohoto týmu vznikl minulý rok i dokument Nová dohoda, který shrnuje možnosti pro sociálně-ekologickou politiku v České republice. Je to pro nás výchozí dokument, kterým se orientujeme při vybírání cílů a strategií našich kampaní. Je to pro nás takový kompas, kam bychom ideálně chtěli směřovat a jaký typ politiky má podle nás šanci zabránit klimatické i sociální katastrofě, do které se vlivem klimatické krize, války na Ukrajině a dozvuků celosvětové pandemie nacházíme.
Souvisí velmi úzce, a to jak na globální, tak i lokální úrovni. Na té globální úrovni se nejčastěji hovoří o takzvané klimatické nespravedlnosti, kdy státy globálního jihu vypustily historicky jen velmi málo emisí skleníkových plynů, avšak změny klimatu na ně dopadají výrazněji než na bohaté státy globálního severu, které můžou za většinu emisí. Podle studií za dvě třetiny emisí vypuštěných od počátku průmyslové revoluce může jen devadesát firem, které na fosilních palivech vydělaly miliardy.
I v bohatších zemích to však bývají chudí, na které změny klimatu dopadají více. Zejména proto, že nemají prostředky nutné pro adaptaci. Dalším aspektem je, že současný masivní růst cen energií je způsobený zejména vysokými cenami plynu a naopak obnovitelné zdroje dnes poskytují nejlevnější energii. Urychlení energetické transformace na čisté zdroje tak pomůže jak klimatu, tak i řešením sociálních problémů a navrch ještě přispěje k míru, jelikož nebudeme závislí na dovozu fosilních paliv z autoritářských států.
Hlavním problémem je však příliš velká moc fosilních firem, které už třicet let blokují a zpomalují řešení klimatické krize a přechod na čisté zdroje. Nakonec je tedy otázka klimatu spojená s tím, kdo má v dnešních společnost větší moc na to ovlivňovat politiky a celou společnost.
Energetická chudoba je stav, kdy domácnost vynaloží většinu svých příjmů na zajištění přísunu tepla a elektrické energie. Případně si energie nemůže dovolit. V mnoha evropských zemích byl tento problém výrazný už před pandemií a válkou na Ukrajině, například ve Velké Británii. V České republice se energetickou chudobou začali politici zabývat až v souvislosti se současným růstem cen elektřiny a tepla.
U nás je hlavní problém, že vláda nemá jednotnou definici energetické chudoby, tudíž je složité se dopočítat k přesným číslům. Nicméně odhady už před růstem cen energií hovořily o tom, že 15 - 20 procent domácností je ohroženo energetickou chudobou. Letošní zima ale může uvrhnout do problémů mnohem více domácností. Podle různých odhadů ministerstva průmyslu a obchodu může zvyšování cen energií významně zasáhnout až tři miliony lidí.
Situace může být opravdu kritická, jelikož kromě energií vlivem inflace zdražuje takřka vše. Ceny pohonných hmot, potraviny, nájmy. Nebavíme se tak o něčem, co ohrožuje jen chudé domácnosti, ale výraznou měrou také střední třídu.
Řešení je několik a dají se rozdělit na krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Mezi ta krátkodobá patří sociální programy, které musí nutně vláda začít zavádět, jinak po letošní zimě skončí mnoho lidí na ulici a další statisíce upadnou do chudoby. Dají se zavádět jak přímé příspěvky ohroženým domácnostem, tak například i v mnoha státech ozkoušené sociální tarify pro ceny elektřiny. Nabízí se zdanit nečekané zisky energetických firem, které na současné situaci vydělávají rekordní sumy, a z těchto peněz platit sociální programy.
Mezi střednědobá a dlouhodobá řešení pak patří jednoznačně masivní investice do zateplování a izolace budov, energetických úspor, tepelných čerpadel a také do obnovitelných zdrojů energie. Slunce a vítr dnes poskytují nejlevnější elektřinu a logicky pokud budete mít dobře zateplené domy, nemusíte tolik topit. Stát se o to alespoň trochu snaží skrze programy jako Zelená úsporám, ale ty jsou zatím nedostupné pro nejchudší domácnosti a není v nich dostatek peněz.
Určitě příkladů se dá najít hodně. Státy jako Španělsko, Belgie, Velká Británie či Německo zavádějí v různé míře všechna výše zmíněná opatření. Navíc Evropská unie jako celek drží nastavený kurz a naopak válka na Ukrajině a současný růst cen energií je pro ní dalším argumentem, proč urychlit dekarbonizaci a odchod od fosilních paliv. To jsou všechno pozitivní trendy, které nás velkou měrou ovlivní. A to případně i proti vůli místních politiků.
Dá se udělat mnoho i na individuální úrovni. Organizace jako Hnutí DUHA nebo Greenpeace, nabízejí různé tipy, jak ušetřit energie v domácnosti pomocí jednoduchých řešení. Pro letošní zimu je to asi nezbytná výbava, jak přežít vysoké ceny energií. Pokud mají lidé dostatek prostředků, tak nejlepší je určitě zateplit si dům, pořídit tepelné čerpadlo nebo dát na střechu solární panely. Lze k tomu využít dotační programy nabízené státem, jako je již jednou zmiňovaná Zelená úsporám. Nicméně individuální řešení mají svoje omezení, protože dokud se nezmění přístup vlády k řešení klimatické krize, tak se nikam neposuneme. Určitě je dobré se tedy organizovat a požadovat po vládě krátkodobá i dlouhodobá řešení energetické chudoby, o kterých jsem mluvil v předchozích otázkách.