"Města jsou důležitými aktéry v naplňování Cílů udržitelného rozvoje", říká zastupitel Litoměřic Petr Hermann

Mgr. Petr Hermann, politik Zdravého města Litoměřice

"Města jsou důležitými aktéry v naplňování Cílů udržitelného rozvoje", říká zastupitel Litoměřic Petr Hermann
Udržitelný rozvoj je téma, které dlouhodobě řeší města napříč celou Českou republikou. Mnoho z nich podporuje nejrůznější projekty lokálních organizací či spolků a stále více si uvědomují důležitost propojování veřejného, občanského a soukromého sektoru při naplňování Cílů udržitelného rozvoje. Město Litoměřice je v tomto ohledu velmi aktivní. Mimo jiné je součástí Národní sítě zdravých měst, přijalo deklaraci, ve které se zavazuje k naplňování Cílů udržitelného rozvoje a v říjnu plánuje ve spolupráci s Charitou Česká republika a dalších partnerů uspořádat konferenci „Svět 2022 – 2030“.
Jak se město Litoměřice angažuje v prosazování Cílů udržitelného rozvoje?


Pro naše město je prosazování Cílů udržitelného rozvoje přirozené, jelikož jsme už 20 let členy Národní sítě zdravých měst, kde je udržitelnost základním pilířem činnosti. Udržitelný rozvoj je nedílnou součástí strategie města. V loňském roce jsme přijali aktualizovanou deklaraci, ve které potvrzujeme zájem o naplňování Cílů udržitelného rozvoje, například prostřednictvím projektu LOKAL (Litoměřice Odpovědně Kvalitně Atraktivně Lidsky). V říjnu letošního roku proběhne v Litoměřicích konference „Svět 2022  -2030“.

Daří se vám do prosazování Cílů udržitelného zapojovat mladé lidi? Jaké mají možnosti?


V Litoměřicích vznikla v roce 2008 myšlenka konání Mladých fór, později pak Školních fór. Při těchto akcích dáváme žákům a studentům možnost vyjádřit se ke zlepšení života na školách a ve městě. Vzniká tak řada velmi zajímavých námětů, ty pak řeší vedení škol a Rada města. Mladí ovšem musí dostat zpětnou vazbu. Pro mládež připravujeme také různé kampaně a akce. Letos bude realizována akce pro studenty středních škol Ideathon, kdy studenti budou vytvářet projekty, které se týkají vybraných Cílů udržitelného rozvoje.

Jakým způsobem město, které zastupujete, přispíváte snižování nerovnosti mezi občany?


Město Litoměřice již několik let pracuje s programy, do kterých zapojujeme nejen obyvatele napříč věkovými kategoriemi, ale také myslíme na hendikepované i na skupiny jiných národností. Jako některé příklady mohu uvést společné akce pro děti a seniory dále Dny zdraví i pravidelnou spolupráci se školami a neziskovými organizacemi. Tradicí se stalo oceňování dobrovolníků a podnikatelů při společenské akci Srdcař Litoměřic. 

Měla by města a obce více dbát na prosazování cílů udržitelného rozvoje? 


Ano, města jsou důležitými aktéry v naplňování Cílů udržitelného rozvoje. Města svou komunální politikou, plánováním a strategiemi určují směr, jak se k otázkám a odpovědím udržitelného rozvoje přistoupí, mohou být nositeli pro důležité změny ve společnosti. Rozhodnutí na místní úrovni mohou být pružnější a realizovatelnější, než na úrovni vládní. Udržitelný rozvoj máme dlouhodobě ve strategickém plánování zahrnut. Města mohou propojovat další místní aktéry a zapojovat je. V Litoměřicích tak například spolupracujeme s podnikateli, neziskovkami, školami i občany. Máme dlouhodobě cílenou grantovou politiku například v oblastech sportu, kvality života, životního prostředí. Pořádáme různé osvětové kampaně. Je to mravenčí práce se změnami chování a myšlení lidí. Zapojování všech zúčastněných skupin a obyvatel je pro úspěšné prosazování Cílů udržitelného rozvoje klíčové. Města by měla více pořádat osvětové kampaně o klimatických změnách s cílem ovlivnit hlavně mladou generaci a pokusit se nasměrovat veřejnost na realizaci opatření omezujících vliv klimatických změn. V Litoměřicích například poskytujeme dotace na solární ohřev vody nebo zadržování dešťové vody.

Jak vnímáte souvislost mezi klimatickými problémy a sociálními otázkami? 


Klimatické změny a sociální otázky jsou zatím takové, že široká veřejnost žádné souvislosti nevidí. Souvislosti zde ale jsou a jsou velice velké a nebezpečné, neboť se zatím projevují velice málo. Příkladem je například sucho a následný zákaz zalévání na zahrádkách. Toto je ale jen drobnost. Horší je, že zemědělství minimálně používá organická hnojiva a tím stále zhoršuje kvalitu orné půdy ve vztahu nejen k její úrodnosti, ale také k zadržování vody. Toto je jeden příklad, kdy by mohlo dojít k velkým sociálním problémům z důvodu zhoršení dostupnosti potravin pro lidi. O tom se vůbec nediskutuje. Dále jsme velmocí v oblasti vlastnění bazénů, avšak nikdo si neuvědomuje, že voda v těchto bazénech je bazénovou chemií natolik znečištěna, že jí prakticky nelze využívat k zálivce. Tudíž toto také nepřispívá k zadržování vody v krajině. Bylo by dobré přejít na koupací jezírka, „tzv. biotopy“, kde je voda živá a lze jí využívat i k zálivce. Samostatnou kapitolou je komunální energetika. Zde je nutné trpělivě lidem vysvětlovat nutnost úspor energie, ale také nutnost hledání možností jejího získávání a ukládání například fotovoltaické elektrárny na střechách a tepelná čerpadla.

Jak mohou města pomoci svým občanům během nadcházející energetické krize? 


Města by v této oblasti měla být hlavně příkladem a měla by toto všemožně podporovat a ukazovat souvislosti.