Válka, klimatická krize, násilí, šikana, osobní tragédie nebo znepokojivé zprávy o duševním zdraví. Témata, která dříve mladí lidé vnímali hlavně prostřednictvím zpráv nebo rozhovorů s dospělými, dnes často přicházejí přímo do jejich mobilu — rychle, vizuálně, bez kontextu a někdy i opakovaně. Právě tomu se věnoval mezinárodní projekt MENRE, jehož cílem bylo lépe porozumět tomu, jak krizový obsah na sociálních sítích působí na mladé lidi, a nabídnout pedagogům a pracovníkům s mládeží praktické nástroje, jak s tímto tématem bezpečně pracovat.
Válka, klimatická krize, násilí, šikana, osobní tragédie nebo znepokojivé zprávy o duševním zdraví. Témata, která dříve mladí lidé vnímali hlavně prostřednictvím zpráv nebo rozhovorů s dospělými, dnes často přicházejí přímo do jejich mobilu — rychle, vizuálně, bez kontextu a někdy i opakovaně. Právě tomu se věnoval mezinárodní projekt MENRE, jehož cílem bylo lépe porozumět tomu, jak krizový obsah na sociálních sítích působí na mladé lidi, a nabídnout pedagogům a pracovníkům s mládeží praktické nástroje, jak s tímto tématem bezpečně pracovat.
Projekt MENRE spojil organizace z Německa, České republiky a Maďarska. Společně jsme zkoumali, s jakým krizovým obsahem se mladí lidé na sociálních sítích setkávají, jaké emoce v nich vyvolává a jakou podporu potřebují, aby se v digitálním prostředí dokázali pohybovat kriticky, zdravě a sebevědoměji.
Od výzkumu k workshopům
První část projektu byla zaměřena na výzkum. Do šetření se zapojilo 53 mladých lidí ve věku 13 až 26 let a proběhlo také 17 rozhovorů s pedagogy, pracovníky s mládeží a dalšími odborníky. Zjištění potvrdila, že krizový obsah není pro mladé lidi okrajové téma. Mnozí se s ním setkávají pravidelně — často prostřednictvím platforem jako TikTok, Instagram nebo YouTube.
Mladí lidé nejčastěji zmiňovali obsah související s válkou, osobními krizemi, klimatickou změnou, násilím nebo duševním zdravím. Takový obsah v nich často vyvolává smutek, úzkost, zahlcení, nejistotu nebo pocit bezmoci. Zároveň se ukázalo, že mladí lidé ne vždy tento obsah aktivně vyhledávají. Často se jim jednoduše objeví ve feedu, protože ho posilují algoritmy, sdílení nebo komentáře ostatních uživatelů.
Výzkum také upozornil na důležitý moment: silná emoční reakce sama o sobě ještě neznamená, že mladý člověk ví, co s ní dělat. Řada mladých lidí se snaží náročný obsah zvládat sama — rozptýlením, hudbou, sledováním videí, pobytem venku nebo dočasným vyhýbáním se sociálním sítím. Tyto strategie mohou krátkodobě pomoci, ale pro dlouhodobou odolnost je důležité umět o obsahu mluvit, rozpoznat manipulaci, nastavit si digitální hranice a znát jednoduché techniky emoční regulace.
Na základě výzkumných zjištění vznikly návrhy workshopových aktivit. Ty byly následně testovány v lokálních workshopech v Německu, Maďarsku a České republice. Workshopy se zaměřily na mediální gramotnost, rozpoznávání fake news, porozumění emocím, práci se stresem a hledání způsobů, jak se z pasivních konzumentů online obsahu mohou mladí lidé stát aktivnějšími a tvořivějšími účastníky digitálního prostoru.
Co z projektu vzniklo?
Hlavním praktickým výstupem projektu je metodický materiál Pedagogical Practices and Practical Activities. Jde o toolkit pro pedagogy, pracovníky s mládeží, facilitátory a další odborníky, kteří chtějí s mladými lidmi otevřít téma krizového obsahu na sociálních sítích bezpečně, citlivě a prakticky.
Toolkit je postavený na čtyřech modulech:
Jak lze toolkit využít?
Metodický materiál je možné využít flexibilně. Jednotlivé moduly mohou fungovat samostatně — například jako kratší aktivita do vyučování, programu pro mladé nebo tematického workshopu. Zároveň je možné je propojit do delšího workshopového programu, který postupně provede skupinu od porozumění emocím přes kritické vyhodnocování online obsahu až k vlastní aktivitě mladých lidí.
Toolkit obsahuje konkrétní popisy aktivit, doporučený čas, potřebné pomůcky a očekávané výstupy učení v oblasti znalostí, dovedností a postojů. Důležitou součástí je také důraz na trauma-senzitivní facilitaci a bezpečný prostor. To znamená, že sdílení osobních zkušeností má být vždy dobrovolné, facilitátor nemá účastníky vést k otevírání osobních traumat a při práci s příklady je vhodné vyhýbat se grafickému nebo šokujícímu obsahu.
Materiál je určen zejména pro práci s mladými lidmi ve věku 12 až 25 let. Využít ho mohou školy, neformální vzdělávací organizace, nízkoprahové kluby, mládežnické skupiny, knihovny nebo další instituce, které chtějí mladým lidem nabídnout prostor pro kritické přemýšlení, sdílení a posilování odolnosti v digitálním světě.
Materiál ke stažení zde:
MENRE_Pedagogical_Practices_and_Practical_Activities_CZ.pdf
Proč je to důležité?
Projekt MENRE ukázal, že práce s krizovým obsahem na sociálních sítích není jen otázkou mediální gramotnosti. Nestačí mladým lidem říct, aby si ověřovali zdroje. Stejně důležité je mluvit o tom, co s nimi online obsah dělá emočně, jak si mohou nastavit zdravější hranice a jak mohou najít podporu, když je digitální svět zahlcuje.
Sociální sítě mohou být zdrojem stresu, nejistoty a dezinformací. Zároveň ale mohou být také místem podpory, solidarity, vzdělávání a aktivního zapojení. Právě proto je důležité, aby mladí lidé nezůstávali na náročný obsah sami — a aby pedagogové a pracovníci s mládeží měli k dispozici nástroje, jak toto téma otevírat bezpečně, citlivě a srozumitelně.
Projekt MENRE přinesl konkrétní kroky, jak mladé lidi podpořit v digitálním prostředí: pomoci jim porozumět emocím, rozpoznat manipulaci, regulovat stres a hledat způsoby, jak se zapojit pozitivně. V době, kdy se krize stále častěji objevují přímo ve feedu, jsou právě tyto dovednosti součástí odolnosti, kterou mladí lidé potřebují pro svůj každodenní život.
Více informací o celém projektu zde:
MENRE_Activity_4_Project_Overview_Report_CZ.pdf
