Během svého studia na škole jsem viděla u popelnic poblíž kolejí hromady věcí, které byly kolikrát v dobrém stavu. Opakuje se to každý půlrok, když studenti opouští koleje. Vzpomněla jsem si, že jsem byla v létě na letní škole v Olomouci, kde mají Free Shop, tedy místnost, kam studenti i vyučující mohou odkládat věci, které nechtějí, nebo si brát zdarma věci, které se jim hodí. Náhodou jsem zjistila, že naše škola vypsala celouniverzitní soutěž, kam jste se mohli přihlásit s nápadem na projekt a pár z nich bylo vybráno a finančně podpořeno. Volala jsem tedy do Olomouce, že mě napadlo se přihlásit a zda by s tím souhlasili. V Olomouci mi dali jasnou zelenou a během výběrového řízení jsem vše s odhodláním odprezentovala a FreeShop byl vybrán! Byť jsem školu opustila a FreeShop také, sleduju ho z dálky a dodnes funguje. 

Jmenuju se Thang, a jsem dítě vietnamských migrantů, kteří sem do Čech přišli za lepším životem. Já už se tu cítím doma, ale v případě mých rodičů lze jejich pobyt zde v Čechách vnímat jako jakousi nutnost nebo povinnost vůči svým bližním, ,,postarat se”. Častokrát však na úkor jich samotných. Častokrát, na úkor ,,normálnímu” a klidnému způsobu života. Díky Charitě se mi dostalo příležitosti o tomto tématu mluvit, a to tak, že jsem s pomocí jejich prostředků mohl oslovit partu šikovných kreativců, s nimiž jsem názorově souznil, aby mi pomohli vytvořil krátký dokument, ve kterém bych toto téma mohl alespoň z části zachytit. Ten dokument jsme nazvali Kde domov Tvůj. Je v něm zachyceno několik životních osudů, s jejichž pomocí se ptáme na to, kde jednotliví protagonisté nalézají svůj domov. Což ale není tak jednoduchý úkol, jak by se mohlo zprvu zdát.