2024
27. 6.
Máme první Školy solidární! Ocenění Young Caritas získaly hned dvě pražské školy
Podporujeme soudržnost, respekt a empatii ve školách
Program Škola solidární, projekt platformy Young Caritas, přináší do českého vzdělávání unikátní koncept, který propojuje školy, studenty a sociální partnery. Vychovává nové generace k empatii, kritickému myšlení a aktivnímu občanství prostřednictvím projektů, které mění nejen školní prostředí, ale i celé komunity. Jak se zapojit, co obnáší získání certifi kátu a jaké konkrétní příběhy inspirovaly tento přístup? O tom všem hovoří hlavní metodik Young Caritas Mgr. Václav Šneberger, který odhaluje tajemství, jak může vzdělávání proměnit svět – s mladými lidmi v hlavní roli.
Jak taková Škola solidární vlastně funguje?
Škola Solidární je v ČR jediný vzdělávací program věnující se uceleně sociálnímu pilíři udržitelného světa. Škola Solidární v sobě propojuje vzdělávací programy pro studentstvo, vyučující a spolupráci na projektech mladých lidí s Charitou nebo podobnou organizací. Učíme se sociální témata způsobem, který zaujme a rozvíjí. Věříme, že aktivní mladí lidé jsou klíčem k sociální spravedlnosti a soudržnosti. Studenti a studentky jsou vedeni k reflexi nerovností a nespravedlností ve svém okolí, což jim umožňuje aktivně ovlivňovat své prostředí. Učitelé hrají klíčovou roli tím, že vytvářejí otevřené a bezpečné prostředí, které podporuje aktivní účast žáků na pozitivních změnách.
Dále je důležité, aby školy spolupracovaly se sociálními partnery a zapojovaly žáky do projektů, které přispívají k jejich komunitě. Tímto způsobem se vzdělávání o sociálním pilíři stává integrální součástí výuky napříč různými předměty. Celkově se snažíme o inkluzivní prostředí, které reflektuje a snižuje nerovnosti ve vzdělávání a podporuje wellbeing všech zúčastněných.
Škola Solidární je také ocenění, které získá škola, která aktivně reflektuje, učí a podporuje témata sociálního pilíře udržitelnosti, jako je Charitě blízké téma chudoby, duševního zdraví nebo migrace nebo témata odolnosti, sociální spravedlnosti a respektu. Zároveň podporuje mladé lidi k aktivní participaci na řešení těchto problémů. Když vymýšlíme projekty se studentstvem, vidíme, že jim záleží na světě, který si tvoří a tím, že se aktivně podílí na smyslupné změně, budují svou odolnost a wellbeing.
Co musí škola udělat proto to, aby byla součástí programu Škola solidární?
Přihlásit se ke Škole Solidární může škola, která chce získat ocenění za kvalitativní posun v rámci vzdělávání studentstva, vzdělávání vyučujících a podporující výuku sociálních témat napříč předměty. Motivací není jen ocenění, vyučující si chválí metodické vedení, užitečné a smysluplné aktivity nebo například supervizi. Na začátku spolupráce je vždy autoevaluace školy, na konci pak měříme vlastní posun školy jako celku. A oslava! Co musí škola udělat? Školy mohou zavolat, napsat, domluvíme spolupráci. Důležité je ale chtít se v solidárních tématech posouvat.
Má certifikát Školy solidární nějakou expiraci? Pokud ano, jak jej lze obnovit?
Vlastní ocenění je propůjčeno na dva roky, poté musí škola projít programem znovu, témat a příležitostí ke zlepšování je vždy dostatek.
V rámci tzv. ochutnávkového semináře nabízíte tři témata. Jaká to jsou a o které mívají školy největší zájem?
Největší zájem o vstupné seminář Škola Solidární, kde se účastnictví podrobně sezní s programem, vzdělávacím e-learningovým portálem Young Caritas a vyzkouší si některé metody na vlastní kůži. Dále je oblíbený webinář nebo seminář Živá knihovna jako metoda výuky, po kterém si účastníci kromě zvládnutí metody odnesou i přísatup do jinak uzavřené Živé knihovny online s více než 25 autentickými příběhy k využití ve výuce.
Mohli bychom si představit nějaký konkrétní příklad realizace programu na škole? Jak na škole probíhal?
Základní škola požádala o realizaci projektového dne zaměřeného na témata duševního zdraví, šikany a poruch příjmu potravy. Pro celkem 50 žáků a žákyň jsme uspořádali Živou knihovnu doplněnou úvodním workshopem zaměřeným na předsudky a otevřenost k odlišnostem. Zájem vzbudila také soutěž „Napiš o tom“, jejímž cílem bylo motivovat žáky a žákyně k hlubší reflexi zážitků z programu. Do mapování potřeb se zapojila celá školní komunita a prostřednictvím metody Photovoice se podařilo nalézt společné hlavní téma bezpečí, a to jak v online prostředí, tak v prostorech školy. Pořízené fotografie a grafiky byly vystaveny v prostorách školy, aby si je mohli všichni prohlédnout a samostatně je diskutovat s vyučujícími během vyučování i mimo něj. Díky tzv. Ideathonu žáci a žákyně přišli s konkrétními návrhy řešení problému bezpečnosti před školou.
Existuje Desatero školy solidární, které si mohou čtenáři prohlédnout níže. Jak jste došli k jeho výsledné podobě?
Desatero Školy Solidární je soubor indikátorů pro učení sociálního pilíře udržitelného světa a klade důraz na posilování kritického myšlení a sebepoznání žáků. Vzniklo na základě charitní praxe, reflektuje Dublinskou deklaraci o globálním vzdělávání, Cíle udržitelného rozvoje OSN a zejména rámcové programy pro školy. Studenti a studentky jsou vedeni k reflexi nerovností a nespravedlností ve svém okolí, což jim umožňuje aktivně ovlivňovat své prostředí. Učitelé hrají klíčovou roli tím, že vytvářejí otevřené a bezpečné prostředí, které podporuje aktivní účast žáků na pozitivních změnách.
Dále je důležité, aby školy spolupracovaly se sociálními partnery a zapojovaly žáky do projektů, které přispívají k jejich komunitě. Tímto způsobem se vzdělávání o sociálním pilíři stává integrální součástí výuky napříč různými předměty. Celkově se snažíme o inkluzivní prostředí, které reflektuje a snižuje nerovnosti ve vzdělávání a podporuje wellbeing všech zúčastněných. Pro Školu Solidární je klíčová participace mladých lidí na vlastní budoucnosti. Bez mladých lidí by nebyla revoluce svobody, bez nynějších mladých nebude revoluce solidarity.
Pokud byste měl z desatera vyzdvihnout za vás nedůležitější bod, který by to byl?
Zmínil bych dva aspekty, jeden je integrace učení o udržitelnosti napříč kurikulem školy, které využívá motivaci a současné společenské paradigma jako motivátor pro studentstvo a za druhé participaci mladých lidí na řešení jako východisko pro jejich vlastní wellbeing. Jak říká známé přísloví: Kdo sází na zahradě, věří v budoucnost. My chceme tu budoucnost tvořit ne pro mladé, ale s nimi.
Na stránkách uvádíte, že základním principem vaší podpory na cestě ke Škole solidární je osvědčený třífázový postup : Ukážeme – Naučíme – Reflektujeme a posilujeme. Mohli bychom se u jednotlivých bodů zastavit a více si je představit?
Níže uvedený příklad je modelový příklad realizace progrmau ve škole, vše lze modifikovat, upravit na míru dané škole.
Ukážeme – zrealizujeme ve škole praktický workshop pro studující, kterého se účastní i vyučující. Cílem 6-8hodinového workshopu je otevřít ve třídě či škole složitá témata, umožnit studujícím převzít kontrolu nad svými životy a dát jim hlas a moc při realizaci pozitivních změn ve svém okolí. Do aktivity zapojíme 2-3 třídy s možným dopadem na celou školu. Součástí může být i iniciace projektu, který bude studentstvo realizovat ve spolupráci s námi.
Naučíme – vyučující se zúčastní 8hodinového (nebo 2x 4hodinového) metodického semináře a obdrží mnoho inspirativních zdrojů do výuky: připravené lekce do výuky, přístup do e-learningu Učíme o udržitelném světě, přístup do Živé knihovny online s 25 unikátními výpověďmi lidí, kteří čelí sociálnímu znevýhodnění, metodiku Akademie Young Caritas.
Reflektujeme a posilujeme – Po absolvovaném semináři pomůžeme tak, aby vyučující získané poznatky úspěšně dostali do praxe a obohatili tak rejstřík vzdělávacích strategií. Mohou také využít následných konzultačních služeb v oblasti školních vzdělávacích programů nebo získat supervizní či mentorskou podporu.
Po vašem „proškolení“ proběhne v každé škole autoevaluace pokroku. V čem spočívá?
Školy provádějí sebehodnocení, aby zhodnotily, jak efektivně implementovaly principy sociálního pilíře udržitelného světa do svého vzdělávacího programu. Důležitou součástí autoevaluace je shromažďování zpětné vazby od žáků a vyučujících. Tato zpětná vazba pomáhá identifikovat silné stránky a oblasti, které potřebují zlepšení, což podporuje otevřenou komunikaci a spolupráci. Školy také sledují aktivity žáků, které se zaměřují na aktivní účast a pozitivní změny v komunitě. To zahrnuje projekty a iniciativy, které žáci realizují nad rámec vyučování. Tato autoevaluace probíhá vždy na začátku a konci programu, kdy školy získají i doporučení na cestu.
Jak vlastně vznikla myšlenky Školy solidární?
Po několika letech testování a vyvíjení metodik společně s učitelstvem v rámci projektů Charity ČR jsme se rozhodli nabídnout program Škola Solidární široké pedagogické veřejnosti. Tento přístup k vzdělávání je součástí širšího trendu zaměřeného na udržitelnost a aktivní občanství, který se snaží reagovat na aktuální sociální výzvy a potřeby společnosti.
Jaké máte do budoucna další plány?
Škola Solidární je otevřený systém, tedy pořád vymýšlíme, inovujeme. V současné době natáčíme nové příběhy do Živé knihovny, připravujeme větší osvětovou kampaň v otázkách migrace nebo program dobrovolnictví v humanitární a rozvojové spolupráci. Budeme rádi, když v tom budete s námi.
Rozhovor vedla Mgr. Michaela Váchová, odborná editorka Učitelského měsíčníku pro Časopis Speciál pro střední školy (1/2025).