Krizový obsah na sociálních sítích

21. ledna 2026

Co dělá s psychikou mladých – a jak budovat odolnost?

Sociální sítě jsou pro mladé lidi jedním z hlavních zdrojů informací o dění ve světě. Spolu se zprávami ale přichází i „krizový obsah“: válka, katastrofy, násilí, politické napětí, ale také videa o duševním zdraví nebo osobních tragédiích.

Transnacionální výzkum projektu MENRE (Strengthening the Mental Resilience of Youth in Dealing with Crises Presented on Social Media a kterém se podílí i Young Caritas – společně s partnery z Německa a Maďarska, že tento typ obsahu má reálný dopad na emoce, soustředění i každodenní fungování mladých – a zároveň pojmenovává, co mohou dělat školy, rodiče i organizace pracující s mládeží.

Co je „krizový obsah“

V projektu MENRE se krizovým obsahem rozumí příspěvky, videa nebo zprávy na sociálních sítích, které se týkají situací spojených s ohrožením, narušením bezpečí či silným stresem – od globálních krizí až po osobní krize a témata duševního zdraví.

Jak výzkum probíhal

Výzkum kombinoval národní sekundární výzkum (desk research) a terénní část: dotazníkové šetření mezi 53 mladými lidmi ve věku 13–26 let a 17 rozhovorů s učiteli a pracovníky s mládeží ve třech zemích.

Jaký krizový obsah mladí vídají nejčastěji

Ve všech třech zemích se opakují hlavně:

osobní krize (nemoc, trauma, ztráta),
války a ozbrojené konflikty,
duševní zdraví (úzkosti, deprese, vyčerpání aj.).

Co to dělá s psychikou: smutek, zahlcení, úzkost

Když mladí narazí na krizový obsah, nejčastější emocí je smutek. Často se přidává i pocit zahlcení a u části mladých úzkost a obavy.

Učitelé a pracovníci s mládeží popisují i související jevy jako doomscrolling, emocionální vyčerpání, neklid a zhoršení soustředění.

Důležitý paradox: silné emoce, ale málokdy akce

Zjištění napříč zeměmi: není vidět, že by sledování krizového obsahu automaticky vedlo k pozitivnímu zapojení nebo proaktivnímu chování.
Jinými slovy: mladí často „vidí hodně“, ale bez podpory nemají nástroje, jak si obsah vysvětlit, co s ním dělat – ani jak se po něm emočně stabilizovat.

Jak se mladí uklidňují (a proč to často nestačí)

Mladí nejčastěji sahají po rozptýlení (hudba, videa/seriály, výlety do přírody). Výzkum zároveň ukazuje, že se neobracejí automaticky na podpůrné sítě (rodina, přátelé, odborníci) a že řada strategií přináší spíš krátkodobou úlevu než dlouhodobé posílení.

5 kroků, které pomáhají budovat dlouhodobou odolnost

Tyto kroky nejsou jen „rychlá pomoc“ ve chvíli zahlcení. V kombinaci podporují dlouhodobou mentální odolnost (resilience): zvyšují schopnost porozumět obsahu, nastavit si hranice, regulovat emoce a opřít se o podporu okolí. Zpráva zároveň upozorňuje, že samotné vyhýbání se obsahu může ulevit krátkodobě, ale bez dalších nástrojů odolnost dlouhodobě neposiluje.

1) Mediální gramotnost a ověřování informací

Učit se rozlišovat fakta, názory, manipulace a dezinformace – a mít jednoduchý postup, jak si informace ověřit.

2) Porozumění algoritmům

Chápat, proč se mi obsah zobrazuje – a jak svůj feed ovlivňovat (sledování kvalitních zdrojů, omezení témat, práce s doporučováním).

3) Zdravé digitální hranice

Vědomě omezovat dávku krizového obsahu, zavést pauzy, pravidla na večer/noc, zkusit krátký „digital detox“.

4) Bezpečný prostor pro sdílení a peer podporu

Mít kde mluvit o tom, co mladí vidí a co to s nimi dělá – ve třídě, v klubovně nebo ve skupině. To pomáhá obsah „zarámovat“, normalizovat emoce a nezůstávat na to sám/sama.

5) Techniky regulace emocí

Jednoduché postupy, které pomáhají vrátit mysl do klidu skrze tělo (např. dechová cvičení, zrakové techniky).

Proč vzniká MENRE a co bude dál

Projekt MENRE (Strengthening the Mental Resilience of Youth in Dealing with Crises Presented on Social Media) reaguje na to, že krizový obsah je pro mladé běžnou součástí online prostředí – a že školy a podpůrné systémy často nejsou nastavené tak, aby mladým pomáhaly kombinovat kritické porozumění médiím s péčí o psychiku. Zjištění výzkumu proto převádí do praktických doporučení a vzdělávacích aktivit pro mladé i pro ty, kdo s nimi pracují – s cílem posilovat dlouhodobou odolnost.

Financováno Evropskou unií. Názory a stanoviska vyjádřená v tomto dokumentu jsou však pouze názory autorů a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie ani Národní agentury Jugend für Europa. Evropská unie ani Erasmus+ Jugend za ně nenesou odpovědnost.